Vlak lásky
Vlak tu měl být už včera,
zdržel ho příchod šera,
průvodčímu
našli rýmu
a přejeli dispečera.
Trápím se, ne však pro ně,
bloumám tu po peróně.
Každému osud někdy zkříží dráhu,
jako mně s touhletou
opožděnou, vykolejenou, ujetou.
Vlak tu měl být už ráno
z Liberce přes Miláno.
Plnou parou
vez' mou starou
moh' jsem mít vystaráno.
"Přiveze vagón i ji?"
táži se v agónii.
Každému osud někdy zkříží dráhu,
jako mně s touhletou
opožděnou, vykolejenou, ujetou.
Po vlaku ani vidu.
Jen já sám tady zbydu.
V noci v tendru
klepu klendru
i v den pracovního klidu.
Jednou tu své sny prolnem,
v den před pracovním volnem.
Každému osud někdy zkříží dráhu,
jako mně s touhletou
opožděnou, vykolejenou, ujetou.
Vlak tu měl být už vloni.
Zasraný ajznboni!
Daně, drogy,
chřipky, smogy,
za všechno můžou oni.
Z nádražní volám krčmy
Lásko má, neprofrč mi.
Každému osud někdy zkříží dráhu,
jako mně s touhletou
opožděnou, vykolejenou, ujetou.
|