Vlak lásky

 Vlak tu měl být už včera,
 zdržel ho příchod šera,
 průvodčímu
 našli rýmu
 a přejeli dispečera.
 Trápím se, ne však pro ně,
 bloumám tu po peróně.
 
   Každému osud někdy zkříží dráhu,
   jako mně s touhletou
   opožděnou, vykolejenou, ujetou.
   
 Vlak tu měl být už ráno
 z Liberce přes Miláno.
 Plnou parou
 vez' mou starou
 moh' jsem mít vystaráno.
 "Přiveze vagón i ji?"
 táži se v agónii.
   
   Každému osud někdy zkříží dráhu,
   jako mně s touhletou
   opožděnou, vykolejenou, ujetou.
   
 Po vlaku ani vidu.
 Jen já sám tady zbydu.
 V noci v tendru
 klepu klendru
 i v den pracovního klidu.  
 Jednou tu své sny prolnem,
 v den před pracovním volnem.
   
   Každému osud někdy zkříží dráhu,
   jako mně s touhletou
   opožděnou, vykolejenou, ujetou.
 
 Vlak tu měl být už vloni.
 Zasraný ajznboni!
 Daně, drogy, 
 chřipky, smogy,
 za všechno můžou oni.
 Z nádražní volám krčmy
 Lásko má, neprofrč mi.
 
   Každému osud někdy zkříží dráhu,
   jako mně s touhletou
   opožděnou, vykolejenou, ujetou.