Sladkých patnáct

E          D       C      H              E
Toulám se, něco mi schází a nechce se mi spát,
         D         C     H             E
ve světě pitomejch frází mě nikdo nemá rád.
A             H     A           H
Otec se na to dívá, oči má jako vrah, 
E        D         A       H               E
žije si, jak už to bývá, v dospělejch pohádkách. 


Když slunce červenou barvou udělá dlouhej stín, 
kluci mi kytici narvou, patřím na plátna kin. 
Možná to někomu stačí a někdo to má rád, 
mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat. 
Mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat. 

   F#mi            E
*: V hotelu vejská saxofon,
   D         A              E
   takovej s krásnou zlatou hlavou. 
   F#mi            E
   Na desce pejska drsnej tón
   D            A         H
   a vzduch tam voní cizí kávou. 


Nechci bejt prsatou dámou v teplákách na večer, 
každej má doma tu samou a není vždycky fér. 
Někdy si potichu zpívá, že byla jako květ 
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd, 
a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd.