Voňavá

Vsoupíš, ne jednou, do útrob třinácté z komnat.
Musíš se jednou a pro vždy něčeho vzdát.
Zatím však máš ještě pár minut času,
věci v hlavě svý srovnat.
Jestli to vůbec za to bude stát, až překročíš práh.

Voňavá, ještě tak mladá jsi holka,
vońavá a z toho kdoví co kouká.

Jestli dočkáš se vysněných změn, vůbec není tak jisté.
Snad proto vláčís za sebou strach, taky máš čeho se bát.
Třeba jsi právě teď v nesprávný čas na špatným místě.
A co spí v útrobách třinácté z komnat dál mělo by spát.

Voňavá, ještě tak mladá jsi holka,
vońavá a z toho kdoví co kouká.
Vońavá, mladá jsi holka,
není pevnost ve které přetrváš na věky.
Věčná po hříchu je zas jen věčnost bez konce štvanice
a v ní jsi jen obětí. Obětí. 
Jsme jako útržky  z předlouhých vět,
které nemají smysl.
Třináctá z komnat jen zlatá schránka pro naději.
Na místo brány ven z věren co tvoří tvá mysl.
Chystáš se právě teď otevřít jen Pandory skříň.

Voňavá, ještě tak mladá jsi holka,
vońavá a z toho kdoví co kouká.
Voňavá.