Tisíc čárek

Byl to lágr, 
kde bych nechtěl znovu žít. 
Postel tvrdou, 
špatný jídlo, vodu pít. 
Lámat kámen, 
krejt si záda bejvá 
jedinej tvůj cíl. 
Byl to lágr, 
kde si sáhneš na dno sil.

Ve dne rejt 
a noce nudou zabitý. 
Jméno tvý 
je nad mou pryčnou vyrytý. 
A tisíc čárek kolik dní
jsem s tebou v duchu spal. 
Tisíc čárek, 
kolik nocí jsem si lhal.

Byl to lágr, 
kde jen krysám bylo hej. 
Tam byl ďáblu 
každej bachař upsanej. 
Ve dne jen řinčení řetězů 
a v nocích tajnej pláč. 
Byl to lágr, 
 kde moh přežít jenom rváč.

Přišlo ráno, 
kdy jsem volnej za bránou. 
Den   co den, 
však chodí rána za ránou. 
Tisíc čárek, 
kdy jsem zlostnej marně 
před tvým domem stál. 
Tisíc čárek, 
kdy jsi jiný zvala dál.