Star Dust (Hvězdný prach)

Jednou snad poznám, proč jen prach
nám zůstává ze vzdálených hvězd,
noc zblízka tvé oči modravé
tu záři nemohly by snést.

S jitrem odletí hvězdy na větrných koních,
i sny jsou náhle pryč,
nepátrejte po nich,
zbyl tu jen zaprášenej klest.

Jen dítě asi ví, kam chodí
spát s nebem souhvězdí.
Jdou mámy tam k tichým samotám.
kam ani vláček nejezdí.

A tak do mraků hledím
s vírou školáků,
že i náš lidský prach
snad jednou ulpí na hvězdách.