V širom poli hruška stojí

V širom poli hruška stojí,
na poli se zelená;
pod něj stojí moja milá
velmi uplakaná.

"Čože pláčeš, čo narěkáš,
moja frajerečka?
vezmi ručník a utri si
tvoje sivé očka."

"Na čo by si utěrala,
eště plakať budem,
to pre tvoje falešnosti,
že tvoja něbudem."

"Ač něbudeš moja milá,
budeš bračokova;
predci budeš v mojem rodě,
frajerečka moja.