Do mraků

    G           D            G           D
1. Zase vlahej vítr stromům větve rozkejval,
    G              D            Emi           D
   kytkama voněl stejně, jako kdysi jsem to znal,
       Emi      C            G           D
   a slunečnice u plotů si stály v zahradách
          G         D               G            D
   [: a tráva byla hebounká, když jsem si na ni sáh' :]
           Emi       C
   pak se do ní posadil a:

       C         G         C         G
R: [: Koukal se do mraků, koukal se do mraků,
                  D      G
      jak nebem klidně jdou. :]

2. Já tak dlouho, jak jen žiju, znám už tenhle kraj,
   lidi, co všechno dovedou a dobrý srdce maj',
   z nich nikdo mě už nezná za tu dlouhou řádku let,
   [: co já se světem protloukal, abych konečně se teď :]
   do tý trávy posadil a:

R:
R: