Maják

Tak tu sedím, ruce v klíně
a čas se vleče, loudá líně
a náhle vím, 
že ticha plný dům už mám. 
Sčítám chvíle i pátky, 
stokrát vracím si tě zpátky. 
Stokrát slyším tě jít, 
jako teď, sem k nám.  

Když východní vítr vál a dál 
k břehům vzdáleným hnal lodí přídě, 
když východní vítr vál, 
řekl jsi, až se vrátíš domů, 
nezabloudíš v stínu stromů, 
i kdybys viděl sám, že cesta je zlá. 
Vždyť za oknem, co září tmou, budu já - 

maják. Tvůj maják. 

Čekám rána, noci vítám. 
Světlo zhasínám, když svítá. 
Úžeh léta střídá chlad podzimní a déšť. 
Ticho hodiny krájí. 
Než se zvony rozhoupají, 
z přístavu hlas zavolá: 
"Lodě se vracejí k nám." 

Když východní...

maják. Tvůj maják.