Janíček

(po celou píseň pouze na nejvyšších třech strunách)



Když jsme šli na hody,

Když jsme šli na hody

bylo nás jedenáct.



A když jsme šli z hodů,

zůstal tam jeden z nás.



Leží nad dědinou,

s hlavou posekanou.



Leží tam Janíček,

červený hřebíček.



Červená fialka,

ta jeho frajerka.



Rukama lomila,

smutně naříkala.



Janíčku, Janíčku,

červený hřebíčku.



Ty ses mi rozvoněl,

po širém políčku.



Ne tak po políčku,

jako po srdéčku.



Po srdéčku po mém,

ležíš jako kámen.



(na nejvyšších třech strunách:

cmi fmi G   As  cmi fmi Es  F6  G

345 465 334 445 345 465 343 535 334 )