Příběh malého chlapce
Na ulici stál chlapec malý,
nic neviděl, a proto se mu děti smály,
možná ze zlosti a pouhé lidské hlouposti.
Jedno z dětí přišlo k němu blíž
a zakřičelo na něj: Jdi už pryč!
Ty k nám nepatříš, ó, ó, ó, ó, ó, ó nepatříš.
Kam má jít chlapec, který nevidí,
chodí jen sem a tam a tiše vráží do lidí.
A přitom ptá se sám sebe,
proč si nemůže hrát
a s ostatními dětmi na hřišti stát,
vidět stromy a slunce, co svítí na domy.
Kolem něho lidé procházeli
se skloněnou hlavou, aby neviděli,
co se děje, že se někdo někomu směje.
Kam má jít chlapec, který nevidí,
chodí jen sem a tam a tiše vráží do lidí.
A přitom ptá se sám sebe,
proč si nemůže hrát
a s ostatními dětmi na hřišti stát,
tak si klekl, spojil ruce a tiše řekl.
Recitativ:
Proč jste na mě takový,
já přece za to nemúžu,
ale i když nevidím,
to ještě neznamená,
že nemúžu být štastný.
Jsem rád na světě,
chci se smát,
chci dělat, co mě baví,
chci se radovat s maličkostí,
nechte mi místo.
A přitom ptá se sám sebe,
proč si nemůže hrát
a s ostatními dětmi na hřišti stát,
vidět stromy a slunce, co svítí na domy.
A přitom ptá se sám sebe,
proč si nemůže hrát
a s ostatními dětmi na hřišti stát,
vidět stromy a slunce, co svítí na domy.
Lyrics send: Marián
|