Houslí tón

1. To byl ten den, když  housle vzal,
   v tu chvíli slunce zakryl tmavý mrak.
   Houslí tón, jen krátce zní,
   hned v dálce mizí jako dravý pták.

2. Stranou stál, písní svou chtěl říci to,
   co nelze slovy říct.
   Já slyšel dál tu hudbu znít,
   to houslí pláč zněl stále víc a víc.

R: Poslouchej, ty sám již nejsi,
   poslouchej, je s tebou píseň tvá,
   poslouchej, svou píseň hrej si,
   je ti vším ta hudba houslí mámivá.

3. Dál plynul čas, jak říční proud,
   sluneční svit zalil svou září celý kraj.
   Černý mrak se rozplynul,
   a ten kdo dřív byl slepý, vidí krásný ráj.

4. Dál plynul čas a houslí tón,
   jenž hladit umí jako hladí máma tvá,
   smyčec pak vzal, hrál jako dřív,
   svou písní krásu, štěstí rozdává.