Marie Rottrová / Jan Rotter / Šárka Schmidtová |
Déšť |
V záclonách skrývám tvář, mým oknem soumrak vchází. Stín padá na polštář, na otisk po tvé tváři. Ráno jsi vstal a šel, prý večer zas tě mám. Já bláhová čekám, snad ses zatoulal někam. Zdá se že pokojem vznáší se lehká vůně. Cítím tvůj intim spray, mé srdce přitom stůně. A náhle ses bál co dál, bál ses že rád mě máš. Teď mám v očích slzy, ach bylo to brzy. Ref: Déšť, po oknech stéká déšť, stakatem jemně Dotírá a ševelí a připomíná pláč Déšť, oči mi hladí, déšť krůpěje studí ramena a zmatená slzy otírám, oči mám. Prázdnota mých čtyř zdí, zdá se mi trochu příliš. Vzít švestek pár a jít, bůh ví kam ty tím míříš. Soumrak teď v roletách, uvězním a je fajn a rozsvítím světla, kdoví snad jsem se spletla. Ref: Déšť, oči mi hladí déšť, krůpěje studí Ramena a zmatená slzy otírám, Déšť, po oknech stéká déšť, stakatem jemně Dotírá a ševelí a připomíná pláč. Pláč, oči mi hladí pláč krůpěje studí Ramena a zmatená slzy otírám. Za oknem déšť, oči mi hladí, déšť…. Ten déšť oči mi hladí déšť,….. úúúúúúú, úúúúúúú, úúú |
Print date: 04. 05. 2024, 18:37:19 Web: http://www.midi-song.com/ |