Bezejmenná

V háječku potůček dobře svou cestičku zná. 

Proč ten můj miláček, proč na mně zapomíná? 

Ten potůček ví, kam asi chodí. 

Kam se zatoulává můj chlapec modrooký? 

Svou dráhou matičku nikdy jsem nepoznala. 

Byla bych si, hochu, na tebe stěžovala. 

Má matička spí tam za bílou zdí, 

ze jsem bezejmenná, jen to mě nejvíc trápí. 



Já tě ráda mám, ze srdce ti lásku dám, 

ty mně nechceš znát, asi máš jinou rád. 

Když nepřijdeš k nám, sama si tě vyhledám, 

vždyť já na světě nikoho víc nemám. 

Já tě ráda mám, ze srdce ti lásku dám, 

ty mně nechceš znát, asi máš jinou rád. 

Když nepřijdeš k nám, sama si tě vyhledám, 

vždyť já na světě nikoho víc nemám.